Badatelé z EBI (European Bioinformatics Institute) zakódovali do syntetické DNA digitální soubory. Podle nich, je DNA jako nosič dat extrémně trvanlivým médiem, a může pojmout obrovské datové kapacity. Mechanismus uložení je v článku BBC vysvětlen následovně:
- molekuly DNA tvoří čtyři skupiny tzv. nucleobází, které jsou určitým způsobem uspořádány
- binární počítačová data nebo textová data vědci překódovali stejným způsobem
- data nejsou uložena v jedné dlouhé molekule, ale jsou rozdělena do fragmentů a někde je také index, který obsahuje informaci o tom, jak má být celá DNA sekvuence čtena
- způsob uložení poskytuje možnost ukládat data s určitou mírou redundancí
Takže takto prý můžeme uložit digitální data po desítky tisíc let. Ale o budeme schopni za 10 000 let použít binární informaci tvořící soubory s obrázkem v JPEGu?
