Po konferenci iPRES 2013 proběhlo několik workshopů. Z těch zajímavějších se chceme vrátit k tomu s názvem "Ochrana ve velkém měřítku", kde prezentovali své příspěvky zástupci institucí, které provádějí dlouhodobou digitální ochranu na velkých objemech dat. Většinou jde o národní knihovny nebo archivy, univerzity nebo výzkumné instituce. Prezentace jsou dostupné na google docs tady https://docs.google.com/document/d/1x-1e6SbgkULin3lJ6o0G26iBmjzzHj9v4Argy_-4eV0/edit?usp=sharing.
Za pozornost stojí prezentace Marcela Rase z Královské knihovny Nizozemí. Popisuje v ní přechod od long-term preservation systému DIAS na jejich nový LTP systém v letošním roce. Mluví také o tom, jak digital preservation ovlivňuje chod celé knihovny a její organizační strukturu. Doslova říká: "Digital preservation and permanent access has become the core of the library process". Přesně tomuto se české knihovny a archivy dle mého názoru stále brání a myslí si, že digital preservation je záležitostí jednoho oddělení nebo odboru. Není. Marcel Ras nakonec shrnuje:
• Preservation is not just ingest, storage and technique
• It demands for long-term organizational commitment
• It requires continuous research
• It requires substantial investments in infrastructure and up-to-date expertise and skills
• It brings organizational changes
• It asks for constant rethinking
• It demands for flexibility
• It demands maturity of the organisation
Z pohledu technického řešení long-term preservation systémů jsou zajímavé také prezentace Tobiase Steinkeho z NK Německa, který popisuje jejich nové workflow pro ingest. Podobně také prezentace, kterou přednesla Andrea Goethals z Harvardské univerzitní knihovny, která popisuje jejich long-term preservation systém, kterému říkají DRS.
