V
oblasti dlouhodobé archivace není mnoho monografií, které by mělo smysl
přeložit a které by mohly posloužit širšímu publiku v překladu do češtiny.
Existuje řada publikací, spíše starších, které mají charakter vysoce odborného
textu pro profesionály (Advanced Digital Preservation, Giaretta, David, z roku
2011, Preserving Digital Information,
Henry Gladney, z roku 2007 a několik starších monografíí) nebo mají
povahu podrobného manuálu pro praktiky (DigitalCuration: A How-To-Do-It Manual, Ross Harvey z roku 2010 a pod).
Další publikace se věnují jednomu specifickému problému - digitálnímu formátu/formátům,
formátu nebo typu metadat nebo datovému modelu a podobně. Kromě monografií
existuje v tomto oboru řada sborníků z konferencí, ani ty se ale k překladu
nehodí. Protože v této oblasti informace velmi rychle zastarávají, nehodí se k
překladu ani výborné, leč starší publikace jako je kniha Ingeborg Verheul
Networking for Digital Preservation, Current Practice in 15 National Libraries
z roku 2008 a některé starší texty, které obsahují aktuální informace o praxi v
jednotlivých institucích ve světě.
V
posledním době (2013 a 2014) vyšly dvě monografie, které mají podobný cíl -
popularizovat dlouhodobou archivaci jako téma v paměťových institucích. Jsou
zaměřeny na řídící pracovníky a odborníky z jiných oblastí (jako jsou IT experti a správci obsahu - kurátoři, správci sbírek, knihovníci), kteří mají potřebu se
dlouhodobou archivací začít zabývat.
1) úvod do dlouhodobé archivace digitálních informací
2) aspekty související s řízením
3) technologické aspekty
4) aspekty související s obsahem
V
první části autoři definují, co je dlouhodobá archivace a jaké jsou důvody se
jí zabývat. Popisují, jak zahájit projekt dlouhodobé archivace, a zdůrazňují,
že projekt dlouhodobé archivace musí zahrnout jak management instituce, tak
odborníky na ukládaný obsah (kurátory, knihovníky, správce sbírek) a IT
odborníky. Dlouhodobá archivace se týká celé triády - řízení, technologií a
obsahu. V úvodu se popisuje, co všechno dlouhodobá archivace není
(zálohování nebo jen bit level preservation ani zpřístupněni - podobná debata
je i v Brownově knize v trochu jiném provedení). Dlouhodobou archivaci nelze
izolovat od provozu a fungování zbytku instituce. Pro definici klíčových
aspektů dlouhodobé archivace vychází text z jednoho dokumentu JISC, použité kategorizace nebo terminologie mají za sebou vždy nějakou obecně
uznanou taxonomii/terminologii. Kde to jde, jsou použity tabulky
s definicemi, díky tomu může text byt stručnější.
Na
rozdíl od Browna Corrado zařadil kapitoly o archivaci vědeckých dat a o digital
humanities (tj. kapitoly 10 a 11). V Corradově
textu jsou přehledně popsány nástroje na audit a certifikaci, metadata a
související problematika, postupy plánování LTP, problematika budování sbírek a
pojednáno je téma digitálních formátů, jejich kvality, validace atd. apod. - kapitoly
5, 6, 7 jsou dobře napsané, kapitola popisující OAIS koncepty je stručnější než
u Browna.
Corrado
více cituje, má vice odkazů za každou kapitolou. Brown uvádí více příkladů a use casů
- rozsáhle popsaných případů uvedených v samostatných kapitolách nebo v příloze,
což ale text výrazně prodlužuje.
Obecně,
Corradův text má spíš povahu monografie, Brownův spíš povahu prakticky
orientované příručky. Oba texty popisují podobnou problematiku, ovšem Corradův
text má podle mého názoru trvalejší hodnotu a je lépe použitelný jako popularizační
úvod a přehledová studie k oboru, speciálně v českém prostředí.
Věnuje se i tématům jako vědecká data, audit repozitářů, což jsou oblasti
dlouhodobé archivace, které jsou v současnosti jsou velmi aktuální.
Jedinou
slabinou Corradova textu je u nás nepříliš relevantní kapitola o
možnostech vzdělávání (zaměřená na nabídku univerzit v USA – cca 7
stran)
Pro
výběr Corradovi knihy k možnému překladu mluví zejména, to, že:
-
je novější
-
je stručnější v
příkladech a popisech technologií, tedy tam kde text rychleji zastará
-
je asi o ⅓ kratší
při pokrytí podobných témat
- je méně
“metodická” - spíše je to přehledová publikace z oboru než příručka how to,
jako Brown
-
je méně
encyklopedická
Digital Preservation for Libraries, Archives, and
Museums
Corrado. Edward M. and
Heather Lea Moulaison, Book Rowman
& Littlefield | April 2014 | ISBN: 978-0-8108-8712-1
(print)
Acknowledgements
Foreword by Michael Lesk
List of Figures and Tables
Preface
PART I: SITUATING DIGITAL
PRESERVATION
What is Digital Preservation?
Digital Preservation Is Not…
Digital Preservation Is Not
Only About Backups and Recovery
Digital Preservation Is Not
Only About Access
Digital Preservation Is Not
an Afterthought
Elements of Digital
Preservation
Why Digital Preservation?
Digital Preservation: A
Management Issue
Why Libraries, Archives,
Museums?
Conclusion
Getting Started with the
Digital Preservation Triad
Steps in the Digital
Preservation Process
The Digital Preservation
Triad
Management
Policies and Planning for
Digital Preservation
Technology Decisions
The Question of Rights
Resource Issues
Outreach and Sustainability
Technology
Trustworthy Digital
Preservation Systems
Metadata
File Formats
Content
Copyright Issues
Kinds of Content
Conclusion
PART II: MANAGEMENT ASPECTS
The OAIS Reference Model
History
OAIS Reference Model
Components
Vocabulary
Information Model
OAIS Functional Model
OAIS Required
Responsibilities
Conclusion
Human Resources and Education
Human Resources
Categories of Human Resources
Education for Digital
Preservation
Digital Preservation and
Digital Curation: What’s in a Name?
University-Level Education
for Digital Preservation
Continuing Education for
Digital Preservation
Research in Digital
Preservation
Conclusion
Sustainable Digital
Preservation
Digital Preservation as Risk
Management
Involvement in the Creation
Process
Open and/or Well-Documented
Standards and Systems
Documentation of Decisions
Accepted Standards for
Metadata Schemas
Needs of the User
Exit Strategy
Succession Planning
Other Considerations for Risk
Management
Blue Ribbon Task Force on
Sustainable Digital Preservation and Access
Five Conditions Necessary for
Digital Preservation Sustainability
Factors Affecting Digital
Preservation Sustainability
Organizational Factors
Financial Factors
Social and Societal Factors
Technological Factors
Homegrown, Open Source, and
Proprietary Software Development Models
Memorandums of Understanding
(MOUs)
Conclusion
PART III: TECHNOLOGY ASPECTS
The Digital Preservation
Repository and Trust
Trust
Trusted Repository Criteria
and Checklists
European Framework for Audit
and Certification of Digital Repositories
TRAC, TRD, and ISO 16363
DRAMBORA
Conclusion
Metadata and Metadata for
Digital Preservation
Metadata in Digital
Librarianship
Descriptive Metadata
Administrative Metadata
Technical Metadata
Structural Metadata
Mark-up Languages
Structure of Metadata Files
Metadata Schemas
Application Profiles
Converting Records and Data
to a New Format
Metadata Generation and
Creation
Documentation
Metadata Necessary for
Digital Preservation
Preservation Description
Information (PDI)
Digital Preservation Metadata
Metadata Specific to Digital
Preservation
PREMIS Model
Metadata Encoding and
Transmission Standard (METS)
METS Profiles
Conclusion
File Formats and Software for
Digital Preservation
File Formats
File Formats for Digital
Preservation
Evaluating File Formats for
Digital Preservation
Determining File Formats
File Extensions
MIME Internet Media Types
File Format Registries
Why Are Registries So
Difficult?
Software to Help Identify
File Formats
Generic Tools
File Type Specific Tools
Conclusion
PART IV: CONTENT-RELATED
ASPECTS
Collection Development
Criteria
Existing Collections
New Collections
Conclusion
Preserving Research Data
Research Data
Research Data Life Cycle
Big Data
Small Data as Big Data’s
Counterpart
Metadata Schema for Science
Data
Directory Interchange Format
(DIF)
The Content Standard for
Digital Geospatial Metadata (CSDGM)
Darwin Core Schema
Harvestable Scientific
Metadata
Open Data Initiatives
The U.S. National Science
Foundation
The U.S. National Institute
of Health
Other U.S. Initiatives
English-Speaking Countries:
Approaches to Open Data
Human Subjects and Data
Preservation
Challenges with Preserving
Human Subjects Data
Conclusion
Preserving Humanities Content
Computerizing the Humanities
Big Data in the Digital
Humanities
Funding for the Digital
Humanities
Humanities Sources
Metadata Schema for Published
Texts
Metadata Schema for Digital
Texts
Metadata Schema for Encoding
Visual Resources: Museum Artifacts
Metadata Schema for Encoding
Video and Sound
Conclusion
Conclusion
Appendix: Select Resources in
Support of Digital Preservation
Selected Digital Preservation
Organizations (Alphabetical)
Selected Digital Preservation
Consortium/Group Initiatives
Data Preservation
(Alphabetical)
Other Initiatives
(Alphabetical)
Reports
General Reports on Digital
Preservation (Most Recent Listed First)
Archives
Museums
Metadata
File Formats
Moving Images
Music
Webliographies and Webinars
Webliographies (Alphabetical)
Webinars
Books, Guides, and Textbooks
Online Digital Preservation
Glossaries
Directories for Digital
Preservation Education
Centers Supporting Research
and Teaching in Digital Preservation (Alphabetical)
Conferences and In-Person
Events
Core Conferences on Digital
Preservation
Related Conferences on
Digital Preservation
Glossary
Bibliography
Index
Pro srovnání i Brown
Practical Digital
Preservation, A how-to guide for organizations of any size
ADRIAN BROWN
1. Introduction
Introduction
Who is this book for?
Minimum requirements
Some digital preservation
myths
The current situation
A very brief history of
digital preservation
A note on terminology
Getting the most from this
book
Notes
2. Making the case for
digital preservation
Introduction
Understanding the drivers
Developing a policy
Developing a digital asset
register
Developing a business case
Next steps
Key points
Notes
3. Understanding your
requirements
Introduction
Identifying stakeholders
Talking to stakeholders
Modelling your processes
Learning from other people’s
requirements
Documenting your requirements
How to use your requirements
Conclusion
Key points
Notes
4. Models for implementing a
digital preservation service
Introduction
Options
The current market
Approaches to procurement
Implementation
Operating a digital
repository
Trusted digital repositories
A digital preservation
maturity model
Case studies
Key points
Notes
5. Selecting and acquiring
digital objects
Introduction
The selection and transfer
process
Starting points for selection
and transfer
Approaches to selection
Legal considerations for
selection
Technical considerations for
selection
Standards and methods for
transfer
Transfer agreements
Preparing for transfer
Completing the transfer
process
Conclusion
Key points
Notes
6. Accessioning and ingesting
digital objects
Introduction
Defining an accession process
Creating or acquiring a
Submission Information Package
Quarantine
Characterization
Validating the SIP
Enhancing SIP metadata
Ingest: generating an AIP
Normalization and other
transformations
Automating accession
First aid for digital
accessions
Case studies
Key points
Notes
7. Describing digital objects
Introduction
The role of metadata
Metadata standards
Deciding on metadata
standards
Sources of metadata
Storing and managing metadata
Associating metadata and data
Interoperability
Case studies
Key points
Notes
8. Preserving digital objects
Introduction
The goals of preservation
The nature of digital
information
The challenge: threats to
preservation
Preservation strategies
Managing change: the concept
of multiple manifestations
Bitstream preservation
Logical preservation
Conclusion: preservation in
practice
Key points
Notes
9. Providing access to users
Introduction
What do we mean by access?
Finding digital objects
Options for access: technical
considerations
Options for access:
conditions of access
Options for access: online
versus on-site access
Understanding user
expectations
Access and reuse
Access systems in practice
Designing a front end
Citing digital records:
persistent identifiers
Case studies
Key points
Notes
10. Future trends
Introduction
Preservation tools and
services
Preservation-as-a-Service
Representation information
registries
Storage
Training and professional
bodies
Certification schemes
New paradigms
Current and future research
Digital preservation in the
developing world
Moving to the mainstream
Conclusion
Notes
Appendices
Creating a digital asset
register
Digital preservation maturity
model
Systems, tools and services
Žádné komentáře:
Okomentovat