a také
Pokud naleznete chyby, je možné je hlásit prostřednictvím mail listu PIG@LISTSERV.LOC.GOV
pondělí 26. října 2015
XML schéma k PREMIS verzi 3 bylo publikováno k veřejnému testování
Kongresová knihovna zveřejnila XSD k nové verzi PREMISu. Je dostupné zde http://www.loc.gov/standards/premis/v3/premis-3-0-draft.xsd, příklady pak
a také
a také
středa 21. října 2015
Zapojte se aktivně do revize OAIS!
OAIS je bezesporu nejdůležitějším standardem v oblasti dlouhodobé archivace. Existuje bezmála 20 let jako model, a od roku 2002 jako ISO 14721. Bez OAIS by nebyly METS a PREMIS, standardy jako ISO 16363, ISO 169191, PAIS a PAIMAS, nebyly by systémy jako Archivematica, Rosetta nebo Preservica a mnoho dalších. O jeho významu není pochyb, ačkoli můžeme debatovat o různých detailech a nejasnostech.
V roce 2017 by mělo proběhnout další kolo revize standardu OAIS, a protože byl od počátku zamýšlený jako "otevřený" ve smyslu "vznikající v otevřeném fóru", je nyní šance se aktivně zapojit do toho, jak bude OAIS v budoucnu vypadat.
DPC spustila portál OAIS community (http://wiki.dpconline.org/index.php?title=OAIS_Community), kde se může každý vyjádřit k tomu, jak jeho instituce OAIS využívá a kde bude možné sledovat, kam review směřuje.
Úvodní slovo organizátorů:
http://wiki.dpconline.org/index.php?title=About_the_OAIS_Community_Forum
V roce 2017 by mělo proběhnout další kolo revize standardu OAIS, a protože byl od počátku zamýšlený jako "otevřený" ve smyslu "vznikající v otevřeném fóru", je nyní šance se aktivně zapojit do toho, jak bude OAIS v budoucnu vypadat.
DPC spustila portál OAIS community (http://wiki.dpconline.org/index.php?title=OAIS_Community), kde se může každý vyjádřit k tomu, jak jeho instituce OAIS využívá a kde bude možné sledovat, kam review směřuje.
Úvodní slovo organizátorů:
http://wiki.dpconline.org/index.php?title=About_the_OAIS_Community_Forum
úterý 20. října 2015
středa 14. října 2015
PASIG 2016 9-11. března v Praze!
Vedle iPresu a Archivingu je PASIG nejzajímavěji konference v oblasti LTP, obvykle také nejvíce technická.
Příiští, v březnu 2016, se bude konat v NTK v Praze.
Bezprostředně na ni bude navazovat Digitalná knižnica v Jasné.
o PASIG
neděle 11. října 2015
čtvrtek 8. října 2015
Digitální technologie ve službách kulturních institucí
Nevím proč se nechávám vždycky překvapit, když se na akcích o digitálních technologiích ve službách paměťových institucím vůbec nemluví o dlouhodobé archivaci:-)
-----------------------------------------
Konference
Digitální technologie ve službách kulturních institucí
(knihovny, muzea)
Národní Galerie – Studio Hrdinů
Dukelských Hrdinů 530/47, 170 00 Praha 7-Holešovice
13.10. 2015 (16-19h)
Organizátor : Francouzský institut v Praze
Simultánní tlumočení příspěvků do češtiny a francouzštiny zajištěno.
Registrace : katarina.hornackova@ifp.cz, Francouzský institut v Praze
Produkce a sdílení znalostí v digitálním věku
Nové informační a komunikační technologie umožňují téměř okamžitý přenos informací na jakoukoliv vzdálenost, což má za následek prudký nárůst přenesených dat a hluboce proměňuje lidské chování, mezilidské vztahy či vnímání světa a vytváří nové způsoby komunikace, výměny a sdílení informací.
Tento technologický vývoj je doprovázen hlubokou proměnou ekonomického prostředí, od modelu, který privileguje vlastnictví, se tak dostáváme k modelu sdílení, který klade důraz na dostupnost produktů a služeb.
V rámci regionální spolupráce mezi Francouzskými instituty ve Vídni a v Praze si tento cyklus konferencí klade za cíl poukázat na podmínky vytváření a sdílení znalostí ze společenského, ekonomického a kulturního hlediska.
Program
Přednášející: Odile Grandet (Campus Condorcet)
Název příspěvku: Digitální knihovna na univerzitách : jaké má místo a využití (20min)
Shrnutí: Odile Grandet dlouhá léta působila v celé řadě kulturních institucí, mimo jiné působila jako ředitelka Knihovny Francouzského institutu v Londýně nebo jako ředitelka Digitální knihovny Muzea Quai Branly. V současné době má na starosti přípravu koncepce Knihovny Campusu Condorcet sdružující na 10 univerzit a vysokých škol, který se otevře v roce 2018. Její příspěvek se bude zabývat aktuální pozicí digitálních sbírek na univerzitách.
Přednášející : Filip Šír (Moravská zemská knihovna v Brně)
Název příspěvku: Terénními projekty k portálu pro zvukové dokumenty. zn. Spěchá. (15min)
Shrnutí: Příspěvek poukazuje na opomíjený fenomén, nacházející se nejen v paměťových institucích České republiky, na zvukové dokumenty. Příspěvek pojednává problematiku zvukových dokumentů z více aspektů. Naznačuje možnosti jejího řešení, jehož cílem je uchování českého zvukového kulturního dědictví pro budoucnost a zároveň vytvoření fungující služby pro uživatele. Prezentuje způsob mapování těchto dokumentů ve spolupráci se studenty Kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK) FF MU v rámci Terénních projektů. Poukáže na možnosti a metody digitalizace daného dokumentu u nás i v zahraničí při dodržování mezinárodně uznávaných standardů.
Přednášející : Mélanie Leroy-Terquem (Bibliothèque nationale de France)
Název příspěvku: Gallica – digitální knihovna v době sociálních sítí (20min)
Shrnutí: Digitální knihovna Gallica, jedna z největších digitálních sbírek na světě, zahrnuje na 2 miliony položek (od knih, přes současné rytiny až po staré mince). Melanie Leroy-Terquem pohovoří na téma zpřístupnění a propagace digitální knihovny skrze sociální sítě, ale také o tom, jak využít Facebook nebo Twitter pro aktualizaci informací o jednotlivých položkách prostřednictvím odborných zájmových skupin.
Přednášející : David Stecker (Národní galerie – vedoucí fotooddělení)
Název příspěvku: Digitální prezentace sbírek a nutnost setkání se s originálem (15min)
Shrnutí: S rozvojem digitálních technologií, kdy je možné, aby se divák z pohodlí domova dokonale seznámil libovolným uměleckým dílem, vyvstává otázka, jak umělecká díla prezentovat tak, aby divák získal touto prezentací o vystaveném díle co nejvíce informací, ale zároveň, aby u něj neustále převládal pocit, že kontakt s originálem je nenahraditelný. Příspěvek se bude věnovat krátkému zmapování stávajících forem prezentací, zhodnocení jednotlivých přístupů a navržení "optimální" varianty. Stejně důležitá jako forma prezentace je však i její proveditelnost. Na příkladech zejména z pracovních postupů NG se budu snažit ukázat, jak je možné k této optimální formě prezentace dojít, jaká jsou její úskalí a jaké změny je nutné v instituci typu NG nastartovat, aby bylo možné tyto představy naplnit.
Přednášející : Radka Římanová (UISK FF UK)
Název příspěvku: Potřebují digitální knihovny knihovníka? (15min)
Shrnutí: Současný trend samoobslužných služeb digitálních knihoven vede k rozšíření názoru, že asistence referenčního knihovníka, jako průvodce informačním bohatstvím je již přežitá. Přesto se v různých výzkumech užití nákladných vědeckých databází dochází k poznatkům, že jejich potenciál ještě stále není dostatečně využíván. Současný uživatel digitální knihovny patří do kategorie vzdálených uživatelů a komunikace s ním je zatížena řadou bariér. Některé knihovny však již úspěšně tento problém řeší, např. Městská knihovna v Kodani zřídila k těmto účelům kapacitní call centrum. Referenční služba je službou tradičních knihoven, ale právě tento příklad je dokladem toho, že neztratila nic na svém významu.
Přednášející Candice Chenu (Musée du quai Branly)
Název příspěvku: Muzejní sbírky a virtuální výstavy: vstříc novým návštěvníkům (20min)
Shrnutí: Candice Chenu je v muzeu Quai Branly pověřená stykem s veřejností. Ve svém příspěvku se bude zabývat klíčovou otázkou, kterou si pokládají instituce v dnešní době: jakým způsobem oslovit lidi, kteří do knihoven nebo muzeí nezavítají. Digitalizace sbírek a jejich zpřístupnění prostřednictvím virtuálních výstav se v tomto kontextu stává důležitým článkem v otázce demokratizace a zpřístupňování kultury.
Přednášející : Marie Vítková (Národní muzeum, odd. digitalizace a nových médií)
Název příspěvku: eSbírky, prezentační platforma digitalizovaných muzejních sbírek - jeho vývoj, funkcionality a přínos muzejním institucím v Čechách (15min)
-----------------------------------------
Konference
Digitální technologie ve službách kulturních institucí
(knihovny, muzea)
Národní Galerie – Studio Hrdinů
Dukelských Hrdinů 530/47, 170 00 Praha 7-Holešovice
13.10. 2015 (16-19h)
Organizátor : Francouzský institut v Praze
Simultánní tlumočení příspěvků do češtiny a francouzštiny zajištěno.
Registrace : katarina.hornackova@ifp.cz, Francouzský institut v Praze
Produkce a sdílení znalostí v digitálním věku
Nové informační a komunikační technologie umožňují téměř okamžitý přenos informací na jakoukoliv vzdálenost, což má za následek prudký nárůst přenesených dat a hluboce proměňuje lidské chování, mezilidské vztahy či vnímání světa a vytváří nové způsoby komunikace, výměny a sdílení informací.
Tento technologický vývoj je doprovázen hlubokou proměnou ekonomického prostředí, od modelu, který privileguje vlastnictví, se tak dostáváme k modelu sdílení, který klade důraz na dostupnost produktů a služeb.
V rámci regionální spolupráce mezi Francouzskými instituty ve Vídni a v Praze si tento cyklus konferencí klade za cíl poukázat na podmínky vytváření a sdílení znalostí ze společenského, ekonomického a kulturního hlediska.
Program
Přednášející: Odile Grandet (Campus Condorcet)
Název příspěvku: Digitální knihovna na univerzitách : jaké má místo a využití (20min)
Shrnutí: Odile Grandet dlouhá léta působila v celé řadě kulturních institucí, mimo jiné působila jako ředitelka Knihovny Francouzského institutu v Londýně nebo jako ředitelka Digitální knihovny Muzea Quai Branly. V současné době má na starosti přípravu koncepce Knihovny Campusu Condorcet sdružující na 10 univerzit a vysokých škol, který se otevře v roce 2018. Její příspěvek se bude zabývat aktuální pozicí digitálních sbírek na univerzitách.
Přednášející : Filip Šír (Moravská zemská knihovna v Brně)
Název příspěvku: Terénními projekty k portálu pro zvukové dokumenty. zn. Spěchá. (15min)
Shrnutí: Příspěvek poukazuje na opomíjený fenomén, nacházející se nejen v paměťových institucích České republiky, na zvukové dokumenty. Příspěvek pojednává problematiku zvukových dokumentů z více aspektů. Naznačuje možnosti jejího řešení, jehož cílem je uchování českého zvukového kulturního dědictví pro budoucnost a zároveň vytvoření fungující služby pro uživatele. Prezentuje způsob mapování těchto dokumentů ve spolupráci se studenty Kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK) FF MU v rámci Terénních projektů. Poukáže na možnosti a metody digitalizace daného dokumentu u nás i v zahraničí při dodržování mezinárodně uznávaných standardů.
Přednášející : Mélanie Leroy-Terquem (Bibliothèque nationale de France)
Název příspěvku: Gallica – digitální knihovna v době sociálních sítí (20min)
Shrnutí: Digitální knihovna Gallica, jedna z největších digitálních sbírek na světě, zahrnuje na 2 miliony položek (od knih, přes současné rytiny až po staré mince). Melanie Leroy-Terquem pohovoří na téma zpřístupnění a propagace digitální knihovny skrze sociální sítě, ale také o tom, jak využít Facebook nebo Twitter pro aktualizaci informací o jednotlivých položkách prostřednictvím odborných zájmových skupin.
Přednášející : David Stecker (Národní galerie – vedoucí fotooddělení)
Název příspěvku: Digitální prezentace sbírek a nutnost setkání se s originálem (15min)
Shrnutí: S rozvojem digitálních technologií, kdy je možné, aby se divák z pohodlí domova dokonale seznámil libovolným uměleckým dílem, vyvstává otázka, jak umělecká díla prezentovat tak, aby divák získal touto prezentací o vystaveném díle co nejvíce informací, ale zároveň, aby u něj neustále převládal pocit, že kontakt s originálem je nenahraditelný. Příspěvek se bude věnovat krátkému zmapování stávajících forem prezentací, zhodnocení jednotlivých přístupů a navržení "optimální" varianty. Stejně důležitá jako forma prezentace je však i její proveditelnost. Na příkladech zejména z pracovních postupů NG se budu snažit ukázat, jak je možné k této optimální formě prezentace dojít, jaká jsou její úskalí a jaké změny je nutné v instituci typu NG nastartovat, aby bylo možné tyto představy naplnit.
Přednášející : Radka Římanová (UISK FF UK)
Název příspěvku: Potřebují digitální knihovny knihovníka? (15min)
Shrnutí: Současný trend samoobslužných služeb digitálních knihoven vede k rozšíření názoru, že asistence referenčního knihovníka, jako průvodce informačním bohatstvím je již přežitá. Přesto se v různých výzkumech užití nákladných vědeckých databází dochází k poznatkům, že jejich potenciál ještě stále není dostatečně využíván. Současný uživatel digitální knihovny patří do kategorie vzdálených uživatelů a komunikace s ním je zatížena řadou bariér. Některé knihovny však již úspěšně tento problém řeší, např. Městská knihovna v Kodani zřídila k těmto účelům kapacitní call centrum. Referenční služba je službou tradičních knihoven, ale právě tento příklad je dokladem toho, že neztratila nic na svém významu.
Přednášející Candice Chenu (Musée du quai Branly)
Název příspěvku: Muzejní sbírky a virtuální výstavy: vstříc novým návštěvníkům (20min)
Shrnutí: Candice Chenu je v muzeu Quai Branly pověřená stykem s veřejností. Ve svém příspěvku se bude zabývat klíčovou otázkou, kterou si pokládají instituce v dnešní době: jakým způsobem oslovit lidi, kteří do knihoven nebo muzeí nezavítají. Digitalizace sbírek a jejich zpřístupnění prostřednictvím virtuálních výstav se v tomto kontextu stává důležitým článkem v otázce demokratizace a zpřístupňování kultury.
Přednášející : Marie Vítková (Národní muzeum, odd. digitalizace a nových médií)
Název příspěvku: eSbírky, prezentační platforma digitalizovaných muzejních sbírek - jeho vývoj, funkcionality a přínos muzejním institucím v Čechách (15min)
úterý 6. října 2015
Crowdsourcing v paměťových institucích
Tohle je trochu stranou hlavního směřování blogu.
V článku Cultural Institutions Embrace Crowdsourcing na blogu Kongresové knihovny popisuje Mike Ashenfelder projekty, kde se crowdsourcing používá pro zpracování digitálních dat paměťových institucí.
V článku Cultural Institutions Embrace Crowdsourcing na blogu Kongresové knihovny popisuje Mike Ashenfelder projekty, kde se crowdsourcing používá pro zpracování digitálních dat paměťových institucí.
V různých projektech davy nadšenců analyzovaly, popisovaly a kategorizovaly obrázky, fotografie, válečné deníky, tagovaly videa, vytvářely titulky, přepisovaly rukopisné záznamy, atd.
NARA se věnuje crowdsourcingu ve více oblastech- (http://www.archives.gov/citizen-archivist/) stejně tak Smithonian (https://transcription.si.edu/). V oblasti geografických děl je zmíněna řada projektů, mimo jiné také Old Maps Online.
Některé nápady jdou dál, článek mluví o gamifikaci, využívané při zpracování vědeckých dat nebo jejich sběru. Hry se ale používají i při pořízování přepisu rukopisů atd.
pondělí 5. října 2015
Archives in Digital Age - seminář v Národním archivu
Trochu se zpožděním bych se chtěl vrátit k semináři "Archives in Digital Age", který se konal 24 a 25. 9. 2015 na půdě Národního archivu v Praze na Chodovci.
Vedle pánů z Národního archivu a Archivu hlavního města Prahy na semináři vystoupili také hosté z Německa: Kai Naumann (Státní archiv Badenska‐Württemberska) a Marco Klindt (Zuse Institute Berlin).
Vedle pánů z Národního archivu a Archivu hlavního města Prahy na semináři vystoupili také hosté z Německa: Kai Naumann (Státní archiv Badenska‐Württemberska) a Marco Klindt (Zuse Institute Berlin).
- Kai mluvil o zkušenostech s budováním digitálního archivu (born digital dat) v systému, který označují jako DIMAG. Tento systém se používá asi 13 let v Baden‐Württembersku a některých dalších německých spolkových zemích a je vyvíjen jako komunitní software. Jeho workflow zahrnuje i funkce jako je identifikace formátů digitálních objektů, validace formátů a extrakce technických metadat.
Informace k DIMAG:
- Marco mluvil o architektuře řešení pro dlouhodobou archivaci digitálních dat v ZUSE, které poskytuje jeho instituce jako službu paměťovým institucím s využitím open source komponent jako je Archivmatica nebo iRods a Islandora. Popis jejich řešení bude Marco zanedlouho prezentovat na iPresu 2015. Navrhli a realizovali prostředí, ve kterém lze využít Archivematiku v kombinaci s Islandorou a dalšími systémy jako kompletní řešení pro zajištění dlouhodobého uchování digitálních dat. Archivematica se stará o vytvoření Archivních informačních balíčků, Islandora slouží jako interface pro kurátory dat i pro koncové uživatele. Infrastruktura výpočetního centra v ZUSE poskytuje dostatečné úložné kapacity, s využitím HSM technologií a iRods. Jejich přístup k Archivematice a dalším komponentům je velmi pragmatický. Marco je aktivním promotérem systému Archivematica a chápe, že dlouhodobé ukládání informací v digitální podobě je problém, který paměťové instituce samy vyřešit nemohou. Kdyby byli všichni ajťáci tak otevření k potřebám pameťových institucí jako je Marco, asi bychom dnes byli v praktických projektech mnohem dál.
Něco málo o projektu ZUSE, jinak je třeba počkat na článek z iPress 2015:
- Pokud jde o příspěvky českého původu, pro mě osobně byly nejzajímavější informace o vývoji systému pro archivaci digitálních dat v Národním archivu ČR. Po několika pokusech pořídit systém pro dlouhodobé uchovávání digitálních dat v tendru s využitím financí z EU fondů nakonec Národní archiv buduje svoje řešení vlastními silami. Zbyšek Stodůlka představil jednotlivé moduly systému, některé jsou již částečně funkční. V případě Národního archivu je hezky vidět, jak vlastní technické řešení zajištění trvalého uchovávání digitálních dat představuje tu jednodušší část projektu - náročnější bude organizační zajištění transferu dat do Národního archiv a jejich následné zpracování.
- Vedle Národního archivu používá v současnosti několik dalších projektů v ČR v testovacím provozu systém Archivematica. Ačkoli Archivematiku asi nelze nazvat "komplexním řešením pro dlouhodobou archivaci", je to volně dostupný systém, který je nejdále v implementaci workflow pro řízení vstupu dat do digitálního archivu ve smyslu OAIS. Některé projekty, které se testováním Archivematiky zabývaly, jsou zmíněny v následujících slidech.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)