Docela zajímavá diplomka ze Švédska.
Autoři (sic! dva autoři jedné diplomky, švédové jsou ve všem napřed, na konci diplomky prostě jen vysvětlují kdo co dělal a proč psali spolu) provedli několik rozhovorů ve třech archivech. Ptali se na to, jak je dlouhodobá archivace digitálních dat organizována, jak se vlastně archivy s digitálními daty potýkají a kde jsou rizika. Jejich respondenti nebyli z většinou z IT oddělení, ale spíš archiváři.
Jedním z hlavních zjištění je, že různé archivy jsou ve zcela jiné situaci a co je problém v jednom, není problém v jiném:
"In conclusion it can be stated that potential and actual information losses occur in many different ways. What is entirely unproblematic for one archive might constitute a great challenge for another. Examples of this include changes in format. At Archive B, these pose no threat, as this archive has the ability to affect the formats information is produced in. The situation is dramatically different at Archive C, where format changes are one of the absolute greatest challenges they have to overcome. Another example is that Archive B does not experience funding as a limitation in their preservation work, while Archive C is so hindered by it that they no longer feel that they truly preserve their material. ...."
Zajímavá je také klasifikace rizik, kde je zdůrazněno třeba používání postupů neadekvátních digitálním datům, "analogový přístup" k digitálním informacím.
The reasons behind such actual and potential information loss were:
- Human error during the production of information
- An analog understanding and treatment of digital information
- A lack of organizational structure and strategies for digital preservation
- Lack of resources
- Technological limitations
- Lack of competencies amongst staff who produce digital information
Žádné komentáře:
Okomentovat